Areopag

Svobodný církevní prostor pro názory a diskusi. Příspěvky nevyjadřují oficiální stanovisko církve ani diecéze, ale jsou osobním postojem autorů, kterých si velmi vážíme, stejně jako možnosti svobodně diskutovat a přemýšlet. Vaše reakce, texty a zamyšlení posílejte na email kancelar@ccshplzen.cz .


Nebudu se zabývat tím, že někteří věřící během promluvy blaženě usnou (ostatně někdy je to pro jejich spásu a vnitřní klid lepší), ale pozastavím se u některých nešvarů - nebo "švarů", zná-li čeština tento nepoužívaný výraz - kazatelů, jakož i jejich posluchačů.

Někdo by mohl říci, že je to uměle vytvořený a zbytečný problém - a nemýlil by se. Jenže ten problém už tu je nastolen a třeba tudíž na něj reagovat.

Lidé kolem nás - i v naší blízkosti, takže se nás to osobně dotýká - umírají, nebo dlouhé týdny stonají, trpí bolestmi, klesají na duchu. Má vůbec nějaký smysl modlit se? Vím o zklamaných nadějích, o smutných zkušenostech, které si pochopitelně (kdo to může soudit?) lze vyložit i tak, že modlitba je k ničemu.

Milí čtenáři, posílám trošku netradiční letní pozdrav z letošního ročníku Prague Pride, který se odehrával za zpřísněných hygienických podmínek a bez průvodu. Již loni jsme s kolegy z fakulty Davidem Patrasem a Vladimírem Václavem Karbusickým připravovali duchovní program Prague Pride na Střeleckém ostrově pod záštitou ekumenického hnutí Logos a...

V poslanecké sněmovně se opět objevil návrh na ukončení života. Ačkoliv je mi jasné, že můj postoj budou ignorovat, stejně jako ignorují názory stovek odborníků a osobností paliativní péče, přesto chci říci, že s tímto návrhem jednoznačně nesouhlasím a předložit několik důvodů proč.

Pěkných pár dní jsem přemýšlel, jak vyjádřit, čím vším je pro mě společenství, do něhož si nás Bůh svolal. Až jsem si vzpomněl na knihu profesora Petera Browna "Tělo a společnost", pojednávající o sexuální morálce v rané církvi. Název té knihy jsem si mírně poupravil. Nebudu totiž psát o sexu či askezi, ale právě o církvi, ovšem nikoli o...

Slýchávám od mnoha lidí lacinou frázi:" Já v boha jako tak nějak věřím, ale nechodím do kostela, protože nevěřím církvi." Bodejť. Bůh, ve kterého oni "jako tak nějak" věří, je totiž cosi neskutečně vzdáleného, nenáročného, neboli: je to NĚCO, co po nich NIC nechce. Není to SKUTEČNÝ Bůh. Kdyby se ale vyznavačsky přihlásili k víře v Ježíše jako svého...