Co nového v Mariánských Lázních? Víkend s dětmi v Praze – Muzeum Dinosauria, ZOO Praha a výstava 60 let Večerníčka

Už od března jsme začali plánovat další společný výlet do Prahy s dětmi nejen z Mariánských Lázní. Je to trošku složité zajistit na 3 dny dětem ubytování, stravu, a především program tak, aby šlo o nezapomenutelný zážitek.

V pátek před polednem jsme vyjeli z Mariánských Lázní vlakem do Prahy. Po odložení zavazadel a ubytování jsme se vydali do Dinosauria, což je jedinečná výstava zkamenělin koster několika dinosaurů. A představte si, jsou to originály dokonce i z více než 90procent. Měli jsme možnost prozkoumat a dozvědět se mnoho informací o době před více než 80miliony let, o dinosaurech jako je Allosaurus Fragilis, Tyranosaurus Rex, Quetzalcoatlus Northropi, kterému říkají okřídlený hadí král, nebo o Triceratopsu Horridusovi a mnoha dalších. Fascinující informace jsme nasávali všemi smysly a užívali si všechna skrytá místa muzea i interaktivní dotykové obrazovky. Navíc jsme byli v celém prostoru téměř sami, což nám velmi vyhovovalo, protože se nikde netvořily fronty. Obdivovali jsme mnoho drahokamů, polodrahokamů a dalších nerostů. Tato výstava je unikátní na světě, zatím nikde jinde takovou výstavu nenajdete.

Bylo už celkem pozdě k večeru, když jsme muzeum opouštěli a potřebovali jsme se najíst, a tak jsme k dětskému nadšení vyrazili dobrodružně na letiště Václava Havla, kde je velmi dobrá restaurace Runway. Bez mrknutí oka vzali naši objednávku 18 jídel a my jsme si tam velmi pochutnali. Pak Šimon, ostřílený táborník a nadšený fanda letadel, vzal ty, kteří chtěli na vyhlídku na letadla a zasvěceně dětem vyprávěl o letadlech. Pak jsme vrátili na ubytování, kde jsme, nebudu zastírat, skutečně šli spát pozdě s příslibem, že si v sobotu trošku pospíme.

Stalo se tak. Skutečně jsme si dopřáli dostatek spánku a po vydatné snídani jsme se vypravili do ZOO Praha. Vzali jsme to pěkně z vršku dolů. Bylo nádherné počasí, překrásný podzim, který hrál všemi barvami. Možná to je právě nejkrásnější čas navštívit Zoo, protože všechna zvířata jsou velmi čilá, není velká zima ani vedro a dokonce jsme měli štěstí, že jsme zažili pojmenování nových přírůstků dvou mláďat antilopy Bongo, kterých už je ve volné přírodě asi jen pouhých 30 kusů. Tato neobyčejná zvířata jsme velmi obdivovali.

I v Zoo jsme si dali vynikající oběd, a protože jsme se pohybovali po skupinkách, často jsme se samozřejmě potkávali a sdělovali si zážitky. Záhy jsme zjistili, že všichni potřebujeme být v Zoo až do zavírací doby. I tak jsme měli co dělat, aby každý viděl a nafotil všechno, co chtěl. Unavení jsme se vrátili zpět na ubytování. Ale již po cestě začaly děti žadonit o noční hru. Jak to? Copak nemají v nohách už více než 10 kilometrů? Snažila jsem se to odmítat, snažila jsem se je přesvědčovat, že jsou všichni unavení a potřebují odpočinek. Ale nátlak poněkud sílil, vždyť prý ty noční hry jsou to nejvíc bezva a vy je umíte tak dobře vymyslet a jaká škoda by to byla propást tuto jedinečnou příležitost. My vedoucí jsme, jak tušíte, neměli to srdce, a tak jsme přece jen rychle noční hru vymysleli. Úkol byl jasný. Najít určitá místa na Pražském hradě i v jeho okolí, vyfotit se u nich, a také najít nejromantičtější místo i nejstrašidelnější místo dle mínění členů jednotlivých skupin. Vznikly tak nádherné fotografie a všichni jsme si vlastně užili večerní/noční procházku osvícenou Prahou. Hru jsme ukončili dřív, než zavřeli brány hradu, a tak nikdo nemusel nechtěně prožívat přespávání uvnitř Pražského hradu. Spát jsme šli tedy záhy po návratu.

Ráno jsme to opět nepřeháněli s brzkým vstáváním a po snídani jsme společně v místním refektáři prožili společnou bohoslužbu slova, kterou připravila Miriam. Každý si mohl vytvořit náramek vděčnosti a posíleni Božím slovem jsme šli na výstavu 60let Večerníčku. Byl to poslední den prodloužené výstavy a lidu tam bylo opravdu hodně, ale i tak jsme měli možnost vyzkoušet si dabing Hurvínka nebo Maxipsa Fíka a pohrát si s nejrůznějšími tabulemi a otáčivými exponáty, vyfotit se s Dášeňkou nebo králíky z klobouku. Když jsme si to náramně užili, Johanka každému objednala dle jeho přání jídlo, které nám přivezli a my jsme se posíleni mohli chopit svých zavazadel a vyrazit na nádraží směr domů.

Děkuji všem svým spolupracovníkům, především Johance, která neúnavně hledala spojení, řešila všechny možné nesnáze a měla na starosti finance. Nepřestanu obdivovat tvoji schopnost zorganizovat výběr jídel 18 lidem i jejich platbu a vydání. Mamince Olze, která pomáhala se vším, co bylo potřeba a chopila se vždy iniciativy s naprostou samozřejmostí jako tichá a přesto důležitá podpora. Miriam děkuji za přípravu pobožnosti a inspiraci ke hrám, Alence za trpělivost, laskavost a neustále dobrou náladu. Zuzce za poutavá vyprávění o zvířatech, provázení po Zoo a super nápady. Šimonovi děkuji za iniciativu s organizováním našich přesunů z místa na místo, za ochranu našich malých cestovatelů a záchranu ve tmě. Díky i všem účastníkům, kteří svou přítomností udělali náš víkend nezapomenutelným z nejrůznějších důvodů.

A především děkuji Pánu Bohu, že jsme to skutečně s Jeho pomocí mohli naplánovat i uskutečnit a být si blíže než se nám to daří během všedních dnů. Jsme vděční, že nám žehnal a všechny nás ochraňoval.

Zuzana Kalenská, farářka v Mariánských Lázních