Back to Top
 
 

ČASTÉ OTÁZKY

Jaký je rozdíl mezi vaší a ostatními církvemi?

Kéž by se kladl menší důraz na to, co jednotlivé církve rozděluje, a zaměřili bychom se více na to, co je spojuje: je to hlásání evangelia, tedy dobrých zpráv – slovy i činy. Je to láskyplná péče o duše, které směřují ke spáse. Rozdíly mezi církvemi mohou spočívat v odlišném přístupu k teologickým otázkám a k záležitostem, které jsou z pohledu věčnosti zanedbatelné. Jedním z nejdůležitějších prvků by mělo být, zda se v dané církvi cítíte jako ve svém duchovním domově. Ježíš nezaložil církve, ale svou, jednu, všeobjímající a ke spáse směřující církev. Pozemské nálepky, odlišující od sebe jednotlivé církve, jsou něčím, co z nás v poslední hodině odpadne. Zůstane pouze to, jak jsme na své cestě životem následovali Krista.

Nejsem věřící. Můžu se k vám přijít podívat?

Samozřejmě. Církev může být domovem i pro ty, kteří v Boha nevěří, a jejím úkolem by mělo být utěšit, pohostit a nasytit fyzicky i duchovně každého bez rozdílu. Ať už chcete posedět v klidu kostela, nezávazně si popovídat nebo na pár chvil utéct „ze světa“, u nás budete vždy vítání.

Chci se nechat pokřtít. Co pro to musím udělat?

Základem je vyznat se ze svých hříchů a přijmout Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele. Podmínky pro přijetí svátosti křtu se liší nejen v jednotlivých církvích, ale někdy dokonce i v jednotlivých farnostech. Navštěvujte je, dívejte se kolem sebe a nebojte se ptát. Až najdete farnost, kde se cítíte jako doma, oslovte duchovního, který ji spravuje, a domluvte si přípravu na přijetí svátosti křtu. Oslovit můžete i někoho, koho ve farnosti znáte.

Chci se nechat oddat v kostele. Co pro to musím udělat?


Církevní svatba není jen „svatbou v kostele“. Je zapotřebí věřit v Boha a věřit ve svůj protějšek, protože právě jim slibujete, že tomu, koho si berete, zachováte až do konce lásku, úctu a věrnost. Jedná se o velký a nelehký závazek, který ale můžete s Boží pomocí proměnit v obrovské, celoživotní požehnání. Nebojte se na všechno zeptat duchovního – je zde pro vás a na svátost manželství vás postupně připraví.

Chci se vyzpovídat, ale nevěřím v Boha/církev/nevěřím lidem.

Biblí se jako červená nit táhne mimo jiné jedna jednoduchá výzva: „Nebojte se“. Pokud tuto výzvu správě uchopíte, dokážete i negativní věci obrátit ve svůj prospěch. Jsme lidé. Bůh nás miluje i s chybami, které máme. Chyby proto mohou být výzvou, ne něčím, co nás limituje nebo sráží na dno. Nebojte se požádat duchovního o vyslechnutí i tehdy, kdy jste se dopustili něčeho, o čem se domníváte, že vám nemůže být odpuštěno. Nebojte se požádat duchovního o vyslechnutí i tehdy, kdy si sami nejste jisti svou vírou. Církev není sedmihlavé monstrum ani elitářský klub. Církev má být domovem pro všechny lidi, ať už dočasným, nebo celoživotním. Duchovní není váš nadřízený, ani policista, ani soudce, ani reinkarnace Krista. Duchovní je služebníkem Kristovým, a jako takový slouží i lidem. Podstatou zpovědi je úleva, očištění, vyslechnutí a odpouštění – soudy zde nemají své místo. Nebojte se.